Diplom Nobelovy ceny za chemii, udělený Královskou švédskou akademií věd ve Stockholmu v roce 1959 Jaroslavu Heyrovskému za objev a vývoj polarografické analytické metody byl prohlášen za archivní kulturní památku. Přiznáním statutu archivní památky byla oceněna jedinečnost archiválie v kontextu národních dějin a vzhledem k významu pro dějiny vědy obecně. Jde stále o jedinou udělenou Nobelovu cenu za vědecký objev pro představitele České (Československé) republiky. Stalo se tak na návrh Archivu AV ČR, součásti Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i., který o archivní fond Jaroslava Heyrovského pečuje. Ve věci rozhodl po posuzovacím řízení Odbor archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra ČR podle zákona č. 499/2004 Sb. V ústřední evidenci vedené tímto ministerstvem bylo nové archivní památce přiděleno číslo 148. Archiválii se dostane zvýšené odborné péče.
Jaroslav Heyrovský je jednou z nejvýznamnějších osobností české vědy 20. století, především jako světově proslulý zakladatel polarografie, ale i svými dalšími pracemi ve fyzikální chemii a také jako organizátor vědy. Základní objev použití polarografické metody učinil ve 20. letech 20. století. Navrhován za něj byl na Nobelovu cenu už od r. 1934 (nejen v oboru chemie), návrh uspěl v roce 1959, kdy výběrová komise Královské švédské akademie věd uznala, že Heyrovského vynález polarografie představuje naprosto převratné zlepšení předcházejících snah přispět k obdobným metodám. Polarografie má mimořádně velký význam jak pro běžnou analytickou práci, tak pro výzkum v nejrůznějších oblastech chemie.
Archiv Akademie věd ČR mj. pečuje o fondy starších vědeckých korporací jako např. Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění či Československé akademie věd a o osobní pozůstalosti vědců. Diplom Nobelovy ceny za chemii Jaroslavu Heyrovskému je jeho třetí archivní kulturní památkou (dalšími jsou tzv. Zakládací listina České akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění z roku 1892 a fond Vládní komise pro vybudování Československé akademie věd z let 1946–1952). Celkem Archiv AV ČR v současnosti spravuje přes 600 fondů a sbírek s dokumenty trvalé hodnoty o rozsahu téměř 5 tisíc běžných metrů archiválií.
Zmíněné dokumenty můžeme vidět na webové stránce Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i.
